Ostrov Krk leží ve skupině Kvarnerských ostrovů, má rozlohu 405,78 km2 a spolu s ostrovem Cresem je největším jadranským ostrovem .Směrem k pevnině, na východě, jej omývají vody Vinodolského a Velebitského průlivu (Vinodolski kanal, Velebitski kanal), na severu jsou vody Rijeckého zálivu (Riječki zaljev), mezi Krkem a Cresem vody Střední úžiny (Srednja vrata).

Severní část ostrova Krk, přibližně od čáry Vrbnik - Punat, je nejúrodnější a také nejhustěji osídlenou částí ostrova. Vápencové kopce, mezi nimi i nejvyšší horský hřeben ostrova, dosahující vrchem Obzova výšky 568 m . Převážná část zdejšího pobřeží je strmá, skalnatá, s drobnými, velmi pěknými plážemi v rozervaném pobřeží. Východní část Krku, přivrácená k pevnině, je úplně vydána na pospas vichrům, vanoucím sem z horských průsmyků na pevnině - je to ta obávaná bóra . Právě ona způsobila, že se celá tato část ostrova proměnila v průběhu staletí v bezútěšnou kamennou pustinu, v níž se rýsují pouze kilometry suchých zídek (dřívější hranice mezi pozemky a pastvinami, tzv. gromače). Pobřeží spadá většinou strmě, nepřístupně; břehy ostrova jsou zde téměř nečlenité, při bóře může být plavba nebezpečná

Kvarnerské souostroví se skládá z vnějšího pásu ostrovů - Cres, Lošinj, Unije, Susak, Ilovik a několik malých ostrůvků, a z vnitřního pásu vesměs velkých ostrovů - Krk, Rab, Pag a jen několik malých, jako je Goli otok, Grgur a pár dalších.

Většina z ostrovů působí z některé světové strany, zejména ze severovýchodu, jako holá, neobydlená pustina (Cres, Krk, Ráb, Pag, Goli otok, Grgur), při bližším seznámení s nimi však návštěvník zjistí, že jde u některých o ostrovy pohostinné, v některých částech s hojností vegetace a s příjemnými plážemi, s pozoruhodnými starými městy a obcemi, takže je přirozené, že tu cestovní ruch již v minulosti měl dobré podmínky a má tudíž starou tradici. Na jejím začátku stáli na některých kvarnerských ostrovech Češi, zejména na Krku a Rábu.

Návštěvník Kvarnerských ostrovů, ale i autoturista, jedoucí po magistrále ze Rijeky směrem na jih, si rozhodně všimne podivných zídek, které se táhnou desítky kilometrů po téměř holých pláních severovýchodní části ostrova Krku, a nedovede si vysvětlit, k čemu v té pustině jsou. Setká se s nimi i jinde v přímoří, ale zde jsou nejmarkantnější. Jsou to tzv. gromače, kamenné zdi a zídky z lomového kamene stavěné nasucho, které tvořily hranice pozemků jednotlivých vlastníků, hranice katastrů, ohraničovaly soukromé pastviny, sloužily i k ochraně obdělávané půdy před povětrnostními vlivy i k oddělení jednotlivých pěstovaných druhů plodin. Nelze přitom zapomínat na to, že v dávné minulosti nebyly tyto dnešní holé pláně tak pusté a nehostinné.

Správním střediskem ostrova je městečko Krk na západním pobřeží. Krk je již po mnoho desetiletí významnou oblastí cestovního ruchu. K místům se starou turistickou tradicí jako je Baška, Krk, Malinska, Njivice přibyla i novější, jako např. Punat, který se zejména díky svému přístavu pro jachty stal jedním z předních letovisek na ostrově. I malá místa, jako je např. Šilo (na východním pobřeží ostrova proti Crikvenici na pevnině, si získávají oblibu. Svým bizarním starobylým vzhledem upoutává městečko Vrbnik, odkud pochází ceněné víno ostrova - vrbnička žlahtina. Omišalj, malebné starobylé přímořské místo, trpí blízkostí ropného přístavu (součást přístavu ve Rijece). Ve vnitrozemí ostrova bývá častým cílem návštěvníků malebná vesnice DobrinJ, významné středisko národopisu. Všechna větší místa na ostrově jsou spojena silnicemi.

Jednou z předností ostrova Krk je jeho široká a různorodá nabídka ubytování - od hotelů a apartmánů vyšších kategorií až k jednoduchým hotelům a penzionům, ubytování v soukromí a především v kempech, kterých je tu v současné době 15 a mají většinou značnou kapacitu (mezi jedním a dvěma tisíci návštěvníků). Nechybí tu však ani kempy docela malé. Kempů je vůbec na ostrově podstatně víc než na většině ostatních míst na jadranském přímoří.

K oblibě a vysoké návštěvnosti Krku přispívá i jeho výborná dopravní dosažitelnost. Velkým impulzem pro rozvoj cestovního ruchu na ostrově bylo před několika desítkami let vybudování Krckého mostu od městečka Kraljevica na pevnině na Chorvatském přímoří přes ostrůvek Sveti Marko na severovýchodní cíp ostrova Krk . Most se klene dvěma vznosnými oblouky a spočívá jedním pylonem na ostrůvku Sveti Marko. Větší oblouk, mezi pevninou a ostrůvkem Sveti Marko má rozpětí 390 m, druhý, menší oblouk má rozpětí 240 m. Výška většího oblouku nad mořskou hladinou je 65 m, menšího oblouku pak 55 m. V tělese Krckého mostu je uloženo vodovodní potrubí, elektrický rozvod, telefonní kabely a ropovod. Jeho délka je 1309 m, výška oblouku nad hladinou je 66 m. Most se začal stavět v roce 1976 a byl dokončen v roce 1980. Dalším přínosem pro cestovní ruch bylo vybudování letiště na plošině Podol mezi Omišaljem a Vozem směrem k zátoce Soline., rovněž v severovýchodní části ostrova (jako letiště pro oblast Rijeky).

Z trajektového přístavu Valbiska na jihozápadním pobřeží ostrova je spojení trajektem s ostrovy Cres (do přístavu Merag) a Ráb (do přístavu Lopar). Sezónní trajektová linka Baška - Lopar byla zrušena a v lednu 2008 ji nahradila zmíněná celoroční linka Valbiska - Lopar (viz aktualita: Nová trajektová linka mezI Krkem a Rábem)

(ZDROJ:CHORVATSKO.CZ)

  • Dovolená v Krk, Chorvatsko- o Krk - Obrázek 1
  • Dovolená v Krk, Chorvatsko- o Krk - Obrázek 2