Trvalým magnetem ostrova jsou jeho kulturně historické památky, svědkové jeho pestré a pohnuté minulosti. Prokazatelné je jeho trvalé osídlení již od prehistorie. V historické době pak přineslo druhé stol. př. Kr. zdejšímu kmeni ilyrských Liburnů porážku od Římanů, kteří se tak stali na staletí pány ostrova. Nazvali jej Curictum, odtud dnešní název ostrova.

Dědičkou Říma se stala Byzanc. Od r. 1000 usilovaly ovládnout ostrov Benátky, byť se jim to většinou zprvu dařilo vždy jen na kratší dobu. Ve 13. až 15. stol. se ostrov dočkal velkého rozkvětu za panství krckých knížat, kteří se později nazývali Frankopanové a kterým Benátky smlouvou postoupily vládu nad ostrovem. Frankopanové se tak stali mocným chorvatským rodem s velkými statky i v chorvatském vnitrozemí. Nakonec to ale dopadlo tak, že v 15. stol. Benátčané donutili posledního Frankopana, aby jim ostrov vrátil, takže Krk byl posledním jadranským ostrovem, kterého se Benátčané natrvalo zmocnili. Od pádu Benátské republiky koncem 18. stol. sdílel pak Krk osudy celé této části přímoří.

V kulturním a duchovním vývoji celého Chorvatska má ostrov Krk mimořádný význam jako důležité středisko hlaholského písemnictví . Zdejší mniši-hlaholáši získali v polovině 13. stol. souhlas papeže s bohoslužbou ve slovanském jazyce. Hlaholské písmo se na Krku používalo až do začátku 19.stol. Právě z Krku pocházejí významné hlaholské památky např. Bašská deska (Baščanska ploča) z Jurandvoru u Bašky, Statut vrbnički a Vrbnički misal z obce Vrbnik a další.

Nejstarší středověké památky na ostrově pocházejí ze starochorvatského období, např. kostelík sv. Donata (Sveti Donat či Dunat) u Punatu, kostelík sv. Chrysogona (Sveti Krševan) u Glavotoku. Raně románský je kostel sv. Víta (Sveti Vid) u Dobrinje a svatého Jana (Sveti Ivan) nad Baškou.

S působením mnichů-hlaholášů jsou spjaty i mnohé kláštery na ostrově. V některých z nich, např. v Košljunu u Punatu se slouží o významných svátcích bohoslužby ve staroslověnštině dodnes. Ve zdejších klášterech, nejen v již zmíněném Košljunu, například také v Glavotoku, jsou cenné hlaholské památky. Jsou i součástí Vitezićovy knihovny ve Vrbniku, sbírky v Dobrinji i v dalších místech. Podrobněji jsou kulturně historické památky popsány u jednotlivých míst na Krku.

Ostrov je mimořádně zajímavý i z etnografického hlediska: lidové zvyky a kroje, archaický čakavský dialekt, písně a popěvky, hra na místní lidové nástroje ap.

(ZDROJ:CHORVATSKO.CZ)

Původně liburnské sídlo (Liburnové byli ilyrský kmen) ovládli v 1. stol. před Kr. Římané. Pod názvem Curicum bylo správním střediskem ostrova. Z antiky zbytky opevnění, lázní, mozaik. Od 4. stol. biskupské sídlo.

Hlavní stavební památka města Krk je mariánská katedrála, původně raně křesťanská trojlodní bazilika z 5. - 6. stol., přestavěná románsky ve 12. stol. a barokně v 18. stol. Pozoruhodný interiér (velmi cenné obrazy a plastiky, nádherná frankopanská stříbrná pala aj.). V sousední budově biskupství (Biskupija, Biskupska palača) s přístupnou sbírkou vzácných obrazů.

Ke katedrále se přimyká románská bazilika sv. Quirina (Sveti Kvirin či Kirin) z 10. - 11. stol. v téměř původní podobě, zbytky fresek. V místě též raně románská bazilika Gospa od Zdravlja ze 12. stol., dva hodnotné románské domy - dům zvaný Kotter a Kanovnický dům (Kanonička kuća) z 11. stol. Nejpůsobivější je však z velké části dochované mohutné opevnění, evokující atmosféru středověkého města. Nejstarší je nárožní věž Kamplin z 12. stol. Jsou patrné jednotlivé fáze budování hradeb. Tři městské brány. Frankopanský zámek s válcovou věží.

Barokní farní kostel sv. Trojice (Sveto Trojstvo) z 18. stol., má cenné předměty v inventáři. V místě je Vlastivědné muzeum (Zavičajni muzej). V okolí Bašky několik kostelíků, převážně vysoko v kopcích, vděčný cíl vycházek.

(ZDROJ:CHORVATSKO.CZ)

Bašćanska ploča  je národní kulturní památka chorvatského národa. Je to nápis, psán hlaholicí, listina vytesana do kamene v 13 řádcích, která hovoří o dárku chorvatského krále Zvonimira (1075-1089) kostelu  sv. Lucie v Jurandvoru, kde Bašćanska ploča byla také nalezena, vložena do kostelní podlahy.
Deska byla nalezena v r. 1851, díky bašskému klerikovi Petaru Dorčićovi.

(ZDROJ:TZG BASKA)

 

 

  • Krk, Chorvatsko - Historie a dědictví - Obrázek 1
  • Krk, Chorvatsko - Historie a dědictví - Obrázek 2